Začínáme zavařovat. Jak na to?

Jak začít zavařovat?

Než se pustíte do zavařování, je důležité mít na paměti, že nechcete používat plody, které jsou zvadlé, přezrálé nebo nedozrálé. Potřebujete vybrat potraviny v optimálním stavu, aby mohly co nejdéle vydržet v dobré kvalitě.

Zavařování slouží k odstranění nechtěných bakterií z potravin, a proto je nutné udržovat čistotu jak u nádob, tak u rukou a utěrek po celou dobu procesu. Nejlepší volbou je vyvařit sklenice i s víčky, a poté je nechat dobře vyschnout.

Co zavařovat?

V podstatě cokoliv je možné. Zavařování umožňuje konzervovat téměř všechny druhy potravin. Nejčastěji se zavařují ovoce a zelenina. Kromě toho je možné zavařovat také houby, některá masa a hotová jídla jako je lečo nebo vývary.

 Při zavařování hotových jídel se vyvarujte pokrmům obsahujícím smetanu nebo mouku. Pokud jde o maso, mělo by být vždy kvalitní a čerstvé. Lze ho zavařovat jak syrové, tak uvařené, ale je třeba dbát na čas zavařování, který bude u syrového masa delší, až 2 hodiny - je nutné ho v sklenicích uvařit. Vždy je důležité zkontrolovat, zda je daný pokrm vhodný k zavařování a jaký je nejlepší postup.

Skladování zavařenin

Zavařeniny umístěte na suché a tmavé místo s konstantní teplotou. Nejlepší volbou může být špajz nebo sklep. Nezapomeňte na sklenice napsat datum a také o jakou potravinu se jedná.

Hlavní zásady úspěšného zavařování

Zavařování je poměrně snadné, pokud si vše připravíte dopředu a budete znát správný postup, jistě uspějete.

• Vždy se připravte na množství surovin, které dokážete zpracovat a zavařit v daném časovém rámci. Maximálně by to mělo být 2 kilogramy na jedno zavařování.
• Před samotným zavařováním si připravte všechny potřebné věci, jako jsou sklenice, víčka, utěrky, hrnec, a samozřejmě i cukr a další ingredience.
• Všechny zavařovací nástroje musí být pečlivě vyčištěny, včetně utěrky, kterou použijete k otírání okrajů sklenic.
• Pokud nemáte k dispozici speciální zavařovací hrnec, můžete použít běžný velký hrnec, do kterého položíte utěrku na dno.
• Je doporučeno používat teploměr při zavařování namísto odhadování teploty vody.
• Při přípravě džemů a marmelád můžete použít sítko nebo cedník.
• Pokud zavařujete občas a menší množství, můžete použít sklenice se šroubovacími víčky z jiných výrobků, ale pečlivě je omyjte a sterilizujte.
• Po naplnění sklenic a uzavření již víčko neotáčejte. Kontrolu těsnosti víčka prověřte tím, že sklenici otočíte dnem vzhůru.
• Pro vyndání sklenic z horké vody jsou vhodné speciální kleště, pokud je nemáte, použijte rukavice nebo silnou utěrku.
• Nedávejte horké sklenice do studené vody, aby nepraskly.
• Sklenice můžete nechat vychladnout i otočené dnem vzhůru, což se nazývá obrácená sterilizace. Vždy ale dávejte pozor a ujistěte se, že víčko je dobře uzavřené.
• Po vychladnutí sklenice označte alespoň datem zavaření, a u džemů a marmelád je dobré uvést druh ovoce a složení.
• Zavařeniny by měly být skladovány na chladném, suchém a tmavém místě.
• V prvním týdnu po zavaření pravidelně kontrolujte sklenice. Pokud zjistíte, že některá víčka netěsní, je možné zavaření zopakovat, ale lepší je sníst zavařeniny co nejdříve.

5 zavařovacích technik

Nejznámější je zavařování v klasickém, případně zavařovacím hrnci. Vyzkoušet lze i netradiční metody, jako zavařování v myčce na nádobí.

1. Zavařování v klasickém hrnci

Dříve se na konzervování potravin používal tento postup, známý ještě z doby našich babiček. Stačí vám běžný hrnec a několik sklenic. Zavařovat je možné na plynovém sporáku, sklokeramické desce či indukční plotýnce.

Při procesu zavařování je důležité zabránit kontaktu sklenic, aby nedošlo k jejich prasknutí. Je proto vhodné vystlat dno hrnce utěrkou.

Postup je následující: sklenice umístíte do hrnce a zalijete teplou vodou, která by měla dosahovat asi do poloviny výšky sklenic. Teplotu vody udržujte v rozmezí 80 až 90 °C po dobu přibližně půl hodiny. Nakonec sklenice dejte na podložku, která by neměla být chladná, aby nedošlo k prasknutí sklenic.

2. Zavařovaní v zavařovacím hrnci

Nejjednodušší je zavařovat ve speciálním zavařovacím hrnci, který vám práci usnadní a zajistí kvalitní výsledek. Můžete zavařovat kdekoliv, kde máte zásuvku.

Zavařovací hrnec pojme až 14 litrových sklenic nebo 30 sklenic o objemu 0,3 l. Je vybaven termostatem a možností regulace teploty, což zjednodušuje manipulaci s ním. Stačí umístit sklenice do hrnce, přidat vodu a pečlivě monitorovat teplotu. Kromě konzervování můžete v tomto hrnci připravit svařák, guláš, polévky, čaj a další pokrmy.

3. Zavařovaní v troubě

Sklenice můžeme sterilizovat také v troubě, ať už je to elektrická, plynová nebo horkovzdušná. Je důležité předehřát troubu na teplotu mezi 200 a 220 °C.

Postup je následující: Připravíme si plech a na něj umístíme sklenice tak, aby byly od sebe vzdáleny minimálně 1 cm, což zabrání praskání během procesu. Plech vložíte do předehřáté trouby na spodní úroveň. Nalijeme do plechu teplou vodu, která má výšku mezi 1,5 a 3,5 cm, a troubu zavřeme. Menší sklenice dezinfikujeme po dobu 5 až 8 minut a větší po dobu 10 až 13 minut, s ohledem na tvrdost ovoce nebo zeleniny. Čím jsou plody tvrdší, tím delší by mělo zavařování být.

4. Zavařovaní v mikrovlnné troubě

Konzervování v mikrovlnné troubě představuje snadný proces. Stačí umístit potraviny do omytých sklenic, zalít je cukerným roztokem, uzavřít sklenice a vložit je do mikrovlnné trouby. Je důležité zajistit alespoň dvoucentimetrový prostor mezi víčkem a obsahem sklenice. Pod sklenice je dobré umístit plastový talíř nebo misku, aby zachytil případné přetékající tekutiny.

Doba zavařování závisí na tvrdosti plodů, výkonu mikrovlnné trouby a počtu sklenic. Například u mikrovlnné trouby o výkonu 700 W by měla být doba zavařování asi 6 minut. Pro mikrovlnnou troubu s výkonem 900 W by mělo stačit přibližně 4 minuty. Nejvhodnější výkon a dobu zavařování je nejlepší zjistit metodou pokusů a omylů.

5. Zavařovaní v myčce na nádobí

Tento přístup láká svou snadností a absencí potřeby speciálního vybavení, ale přináší i některé problémy. Vyžaduje zkušenost a možnost nastavení vyšší teploty, kterou moderní myčky často nedovolí. Celkově se tato metoda nedá příliš doporučit.

Sklence s náplní umístěte do myčky s víčkem nahoru. Při použití různě velkých sklenic dávejte menší do horního koše a větší do spodního. Ostatní nádobí a kapsle vyjměte z myčky.

Nastavte teplotu myčky na 70 až 80 °C (nejvyšší možná teplota) a zapněte myčku. Po dokončení vyndejte sklenice, položte je víčkem dolů na suchou utěrku a nechte vychladnout.

4 recepty na zavařeniny

Recept na jablečný kompot

Ideální zásoba jablek na zimu.

Suroviny:

• 1 citron,
• 250 gramů cukru krupice,
• 1 vanilkový cukr,
• 4 hřebíčky,
• 1 celou skořici,
• 1 kilogram jablek,
• 1 litr vody.

Postup:

Oloupejte jablka a odstraňte jádřinec. Nakrájejte na kousky a zakápněte citronem. Svařte vodu s kořením a cukrem, vložte jablka a poduste, dokud nezměknou. Vložte do sklenice a zavařte.

Recept na lečo

Suroviny:

• 1 cibuli,
• 500 gramů zelené papriky,
• 500 gramů rajčat,
• 100 gramů škvarkového sádla,
• 1 kávovou lžičku soli.

Postup:

Omyjte zeleninu a nakrájejte. V hrnci rozehřejte olej či sádlo, dejte cibuli a poduste, poté přidejte papriku a opět poduste, nakonec dejte rajčata. Osolte a duste, dokud nebude směs měkká. Horké lečo nalijte do sklenic a zavařte.

Recept na domácí vepřovku

Suroviny:

• vepřový bůček,
• vepřovou plec,
• kmín,
• pepř,
• sůl.

Postup:

Vepřové maso nakrájejte na větší kousky a dejte do pekáče. Osolte, opepřete, okmínujte, nechte pár hodin uležet. Pekáč vložte na půl hodiny do trouby na 200 °C. Sklenice naplňte horkým masem, přilijte výpek a uvařte. Zavařujte nadvakrát. První den na 90 °C cca 90 min. a druhý den na 90 °C půl hodiny.

Recept na směs na topinky

Suroviny:

• 1,5 cukety,
• 6 cibulí,
• 1 paličku česneku,
• 2 lžičky mleté papriky (pálivé i sladké),
• 8 lžic sójové omáčky,
• 2 rajské protlaky,
• sůl,
• pepř.

Postup:

Zeleninu nakrájejte, smíchejte s ostatními surovinami a vařte asi 30 minut. Horkou směs dejte do sklenic a zavařte.

A až budete v kuchyni - poohlédněte se, zda vám něco do kuchyně nechybí.